3. 7. 2018
Velké množství betonových a asfaltových ploch, které sálají horko do okolí. To je podle odborníků příčina, že teploty v letních dnech v Brně atakují hranici čtyřiceti stupňů Celsia. Extrémní vedra jsou nepříjemná, ale především nebezpečná. Ohrožují všechny obyvatele města, nejvíce děti, důchodce nebo nemocné. A podle výzkumů projektu UrbanAdapt se v Brně bude dál oteplovat. Teplota má postupně růst až o několik stupňů.
Pro Zelené je proto jedním ze stěžejních témat, se kterými se budou ucházet o hlasy voličů v říjnových komunálních volbách, právě ochlazování města. “Přicházíme s konkrétním plánem, díky kterému bude Brno příjemným místem k životu i v době extrémních veder,”informovala kandidátka na brněnskou primátorku za Zelené a současná místostarostka městské části Brno-střed Jasna Flamiková.
Aby plán fungoval, je do něj podle odborníků potřeba investovat až 50 milionů korun ročně. “Zasadím se o to, aby Brno na ochlazování města každý rok poslalo pětadvacet milionů korun,” uvedla Jasna Flamiková. Zbytek pokryjí soukromé investice a příspěvky z fondů Evropské unie a Státního fondu životního prostředí.
V místech, kde se opatření zavedou, se teplota sníží o 1-5 stupňů Celsia.Plán se, kterým Zelení přicházejí, se skládá ze tří hlavních opatření: ochlazování prostředí, ozeleňování ulic a zastiňování dětských hřišť a veřejných prostranství.
1. Ochlazování prostředí a zadržování dešťové vody
Odborné výzkumy dokládají, že nejúčinněji snižují teplotu ve městě plochy se zelení. Například zelené střechy mají o 40 stupňů nižší teplotu než rozpálené střechy s běžnou krytinou. Zelené střechy navíc umí zadržet vodu při krátkodobých prudkých deštích a snižují tak riziko bleskových povodní. “Budování zelených střech a úprava travnatých ploch v ulicích účinně ochladí město, navíc pomůže zadržet vodu z přívalových srážek, která se pak může odpařovat zpět do ovzduší,” řekla Jasna Flamiková.
Zelení se budou v dalším volebním období snažit Brňany motivovat k tomu, aby si zelenou střechu pořídili. “Naším cílem je do pěti let zvýšit plochu zelených střech v Brně na 10 hektarů. A to právě díky efektivní podpoře z městského fondu, ze kterého budou moci příspěvek na budování zelené střechy čerpat jednotlivci i firmy,” popsala Jasna Flamiková. Současná plocha zelených střech v Brně se odhaduje na půl hektaru.
2. Ozeleňování ulic
Travnaté zelené plochy jsou až o čtyřicet stupňů chladnější než asfaltový povrch. Stromy a keře navíc odpařují vodu a dokážou tak zlepšovat mikroklima. Město sice každoročně vysadí do ulic zhruba 600 stromů, ukazuje se však, že to nestačí. Najít nová místa pro výsadbu je navíc kvůli podzemním technickým sítím stále náročnější. “Navrhujeme proto intenzivní program ozeleňování ulic alternativními prostředky. Za pět milionů ročně můžeme například nechat porůst zelení dva kilometry zdí a fasád budov, sto sloupů trakčního vedení a postavit v travnatých pásech u silnic půl kilometru konstrukcí s popínavkami,” sdělil náměstek brněnského primátora a šestka kandidátky Zelených do letošních voleb Martin Ander.
3. Zastiňování veřejných dětských hřišť a laviček
Efektivním, levným a snadným řešením nesnesitelného horka v letních měsících je zastiňování dětských hřišť, která bývají kvůli silnému slunečnímu svitu v létě téměř nepoužitelná. Pokud ročně do zastínění investujeme tři a půl milionu korun, ochráníme před sluncem pět desítek hřišť a další veřejná prostranství, například lavičky pro posezení seniorů. “Když k tomu každý rok přidáme ještě milion a půl, budeme schopni zprovoznit ročně až dvacet nových pítek v parcích, u dětských hřišť nebo poblíž zastávek hromadné dopravy,” uvedla Jasna Flamiková.
