6. 3. 2014
Podívám-li se zpátky na kauzu Šumava, byl rok 2013 ve znamení soudů, které buď vyhráli účastníci blokády, anebo nedopadly nijak. A tak mě tedy docela fascinuje, že i když soudy rozhodují v náš prospěch, nic se neděje.
Ukázalo se, že kácení na Šumavě v roce 2011 bylo nelegální, jak jsme od začátku tvrdili. A že protesty, které jsme tam organizovali, byly v souladu s ústavou. Ale jak to, že ve skutečnosti se nic neděje? Když jsem absolvoval základy práva v postgraduálním studiu, tak nás učili, že soudní rozhodnutí – na rozdíl od jiných rozhodnutí – je vymahatelné státní mocí. To znamená, že když soud rozhodne, tak to, jak rozhodne, se potom pomocí státního aparátu vymůže. Ale ti, co jednali v rozporu se zákonem, jsou dále u moci, jsou dále ředitelé, například Národního parku Šumava, a to co ilegálně prováděli, tak provádí dál ( i když v menším měřítku).
Ředitel Mánek lhal tak intenzivně, že předstihl i Michal Haška, který třikrát zapřel schůzku se Zemanem, tak jako Petr třikrát zapřel Krista. Mánek naopak lhal, když rozhodnutí soudu obrátil na ruby. Šlo o to, že Okrašlovací spolek Zdíkovsko se u soudu domáhal svých práv na zachování příznivého životního prostředí, čímž se rozumí především zákaz kácení stromů v prvních i druhých klidových zónách v národním parku. Nejvyšší správní soud žalobu zamítl a vůbec se nezabýval tím, jestli bylo správné kácet či nikoliv. Zajímala ho především otázka, zda vůbec mohou či nemohou občané žalovat instituci, kterou je správa parku. A protože dospěl k názoru, že nemohou, tak žalobu zamítnul. A to je skutečný výsledek rozhodnutí
Ředitel Mánek ale tvrdil, že mu soud dal za pravdu. To to znamená, že lhal. Mánkův závěr odmítla i mluvčí soudu Sylva Dostálová. „Tato otázka (kácení) nemohla být předmětem tohoto soudního řízení“, upozornila. Soud tak vůbec nerozporoval dřívější soudní rozhodnutí ani posudek ombudsmana, který jednoznačně řekl, že kácení bylo nezákonné. „Nejvyšší správní soud přitom nepolemizuje s tím, zda byl postup žalované strany nezákonný, a nerozporuje závěry, které v této věci přijal veřejný ochránce práv“, píše se v rozsudku. Stejně tak platí nadále i verdikt České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která parku za nezákonné kácení udělila pokutu. Tuto pokutu v loňském roce potvrdilo i MŽP. Nejvyšší správní soud vydal na svých stránkách dementi této lži (dokonce jako hlavní aktualitu). Národní park pak musel lež s ostudou stáhnout ze svých webových stránek.
Krajský soud v Plzni v prosinci loňského roku dospěl k závěru, že policisté, kteří před dvěma roky zasahovali na Šumavě u Ptačího potoka proti aktivistům bránícím těžbě dřeva, nepostupovali podle zákona. Vyhověl tak mojí žalobě, kterou jsem na policii podal. Verdikt je pravomocný, neexistuje proti němu odvolání.
Avšak ti, co proti nezákonnému kácení protestovali, jsou pořád ostrakizováni jako že neměli nic lepšího na práci než protestovat. Tedy, to mě přivádí k zoufalství! Takže, jak se vlastně máme domoci práva?
Ta situace po volbách by se mohla výrazně zlepšit. Na druhé straně mám bohatou fantazii, tak si umím představit, že by to bylo ještě výrazně horší. Protože kdykoliv jsme si říkali, že už to horší být nemůže, tak se vzápětí ukázalo, že to horší být může. Jde totiž o to, že rezort životního prostředí se ocitl na okraji zájmu všech politických stran, které jsou v současné době v parlamentu. A nikdo necítí nějakou důležitost tyhle věci řešit. Z toho mě chytá trošku skepse.
Mojmír Vlašín|čtvrtek 9. leden 2014
http://vlasin.blog.idnes.cz/
