19. 4. 2020
Alej v ulici Krkoškově půjde k zemi. V současnosti pučící lipová alej zažívá poslední sezónu, příští se už nedočká. Důvodem je blížící se rekonstrukce ulice spolu s vodovodem a sítěmi, jak už tradičně. Nechci tady kritizovat konkrétní instituce a snažit se peticemi alej zachránit. O to už se místní snažili a nepovedlo se, jelikož se ukázalo, že velká část obyvatel ulice je pro skácení stromů a také že argumenty odborníků pro skácení mají opodstatnění.
Některým obyvatelům ulice stromy vadí. Mají listy a květy, ty padají na zaparkovaná auta a bez stromů bude parkovacích míst na čistá auta možná více. Kdo ví. Někteří lidé argumentovali parkovacími místy, jiní strachem z padajících větví. Argumenty pro skácení stromů nakonec převážily, stromy by dle odborníků nepřežily všechny a u některých by nebyla jistota jejich statiky. Zastánci zachování aleje z řad místních tak nakonec dostali možnost zúčastnit se diskuse o budoucí podobě aleje a výběru stromů do nového stromořadí po rekonstrukci.
Pokud se na ulici podívám očima obyvatele i chodce, tak současný stav aleje nevypadá nijak nebezpečně. Stromy jsou vysoké a vzrostlé, občas z nich nějaká větev spadne, jako z každého stromu. Tomu všemu se dá pravidelnou údržbou určitě zamezit, což se děje. Nově vysazené stromy po rekonstrukci budou mít kvalitní závlahu, podle vyjádření úřadu budou zavlažovány nehledě na aktuální sucho. Neměli bychom se tak bát, že stromy nevyrostou. Opravdu budou ale mít takový prostor, aby měly dostatečné kořeny a vyrostly do stejné výšky jako stromy současné? A nedalo se při vynaložení více úsilí projektantů a úředníků přijít s řešením, které by skácení aleje zabránilo? Pro tuto alej to neplatí, mohli bychom ale apelovat na úředníky, kteří se podílejí na tvorbě legislativy, stejně jako na projektanty, aby navrhovali ulice tak, aby v nich pro stromy místo bylo a aby se budoucí rekonstrukce obešly bez kácení nádherných zdravých stromů.
Rekonstrukce jsou potřeba. Předcházejí haváriím, zabezpečují pravidelné dodávky energií do našich domácností. Při projektování ulic se ale do budoucna musí začít myslet více i na udržitelnost staveb. A na to, že vzrostlé stromy do měst a na naše ulice patří a nemohou se s každou rekonstrukcí kácet. Velká část nově vysazovaných stromů na našich ulicích usychá. Město nemá dostatek kapacit na jejich údržbu, občané jsou laxní a sám zalívat strom se vydá ze svého bytu málokdo, i když i takové aktivity se v posledních letech objevily (například skvělý projekt Kbelík vody do přírody).
U nových rekonstrukcí se taky musí myslet na to, že jsme v novém století, chceme cyklostezky, prostor pro chodce, nabíječky elektrických aut. Nepodařená rekonstrukce Milady Horákové, kde se každý cyklista cítí ohroženě a kde kvůli umístění sloupů veřejného osvětlení a tramvajového vedení není dost místa na chodníku jasně ukazuje, jak se rekonstrukce dělat nemají. Rekonstrukce Dornychu je to samé. Města západní Evropy ukazují mnoho skvělých případů rekonstrukcí, které se snaží myslet na zeleň a kvalitu života obyvatel. U nás zatím jen kvůli legislativě kácíme vzrostlé aleje a snažíme se vytvářet více a více míst pro auta na úkor ostatních druhů dopravy a kvality života obyvatel, kteří v městě opravdu žijí.
Přeji nám všem, aby do budoucna padlo kvůli rekonstrukcím našich ulic co nejméně stromů a naopak co nejvíce jsme jich do našich ulic vrátili. Je duben, a už teď můžeme cítit sucho ještě silněji, než v loňském roce. A pokud nepřijde neočekávaná povodeň, tak to tak bude i v následujících letech. Stromy jsou jeden z mnoha faktorů, které nám pomáhají ochlazovat město a udržovat v něm vláhu. Než jakýkoli z nich pokácíme, přemýšlejme o následku, který to bude mít. A zkusme využít vědu a zkušenosti, abychom stromům umožnili na daném místě růst dál.
Závěrem si dovolím doufat, že rekonstrukce i následná výsadba bude na stromy opravdu myslet a za několik desetiletí se Krkoškova opět dočká vzrostlých stromů, které zajistí v následujících suchých letech dostatek stínu a vláhy pro rozpálenou městskou zástavbu.
Ivo Skopal, předseda ZO Zelených Brno-sever
