Mojmír Vlašín: Prokletá fotovoltaika

Návrh zákona vypracovala sociálně demokratická vláda pod vedením Vladimíra Špidly v roce 2003. Ačkoliv zelení tehdy nebyli ani ve vládě ani v parlamentu, je tento návrh podsouván jim. Tuto normu však parlament schválil až v roce 2005 (stále ještě bez zelených) v notně pozměněné podobě, zejména ve vztahu Energetickému regulačnímu úřadu. Zákon tehdy odhlasovali poslanci vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) spolu s KSČM. Ukázalo, že někteří odpůrci fotovoltaiky a alternativních zdrojů energií ovládají umění politického Kung -fu či spíše Wing Chun. Když totiž zjistili, že se neubrání rozvoji solární energie (mimo jiné v souvislosti se vstupem do EU), rozhodli se, že ji nechají rozdrtit její vlastní silou. A že ji vytunelují a tím zprofanují. A to se jim také dokonale povedlo. Kromě toho hráli ještě jinou, ryze českou, disciplínu: hledání a pranýřovaní viníka. Pokud možno falešného. Tím se stali zelení.

Až nyní se ukazuje, jak to vlastně probíhalo. Nejprve se přijal zákon s několika úpravami, které znemožnili státu reagovat na změny, které byly za dveřmi (především pokles cen solárních panelů), dále se zloboval Energetický regulační úřad, aby nastavil vysoké ceny a pak se začalo stavět. Všude, kde to šlo i kde to nešlo. V zásadě dobrá myšlénka zvýšení energetické soběstačnosti se postavila na hlavu a prosazovaní výstavby ve zcela nesmyslných lokalitách vedlo nutně k očekávanému výsledku : vzbuzení odporu veřejnosti k obnovitelným zdrojům energie. Trochu se nepovedla poslední fáze, když se ukázalo, že peníze ze spotřebitelů ani tak netahali zlořečení zelení a jejich pomahači, ale zkorumpovaní úředníci, přesto se odpor proti fotovoltaice podařilo zasít dost hluboko. Doufám, že tak hluboko, že už nevzejde. Hlavní agronom Václav Klaus už totiž odchází i se svojí sbírkou kradených propisek do zapomnění.