26. 10. 2018
Po parlamentních volbách jsme jako Zelení v Brně řešili, jaký postup zvolit do komunálních voleb, kde se nabízelo spojení vícero subjektů. Při neformálních rozhovorech na konci loňského roku ale dali Piráti jasně najevo, že do komunálních voleb půjdou sami, neviděli přínos, který by jim spojení přineslo. Podobně se zachovalo Žít Brno, které se rozhodlo ucházet se o místa na kandidátce Pirátů. O společný postup s námi tehdy nestáli. V primárkách u Pirátů se až na sedmém místě kandidátky umístil za Žít Brno Martin Freund. My jsme mezitím řešili sestavení vlastní kandidátky, na kterou jsme zvali i některé lidi za Žít Brno, protože to několik měsíců vypadalo, že hnutí samostatně kandidovat vůbec nebude.
Situace se změnila v první polovině června, kdy jsme již měli schválené čelo kandidátky, program a pracovali jsme na přípravě voleb. Tehdy se najednou ozval Matěj Hollan s tím, že Martin Freund odejde z kandidátky Pirátů a že by se Žít Brno chtělo domlouvat na společném postupu. To nás hodně překvapilo, ale za určitých podmínek to dávalo smysl i nám. Z průzkumů, které jsme si dělali, jsme ale věděli, že přínos, kterým by Matěj Hollan pro kandidátku byl, by byl zároveň mínusem, protože pro některé lidi by se kvůli jeho kontroverznosti stala společná kandidátka Zelených a Žít Brno nevolitelná. Bohužel neznamená, že spojení by přineslo prostý součet hlasů obou subjektů. Proto jsme spojení podmiňovali tím, že se Matěj Hollan neobjeví na viditelném místě kandidátky. Tato podmínka se pro vyjednávací tým Žit Brno ukázala jako nepřekročitelná. Na další možnosti umístění Martina Freunda či Barbory Antonové na kandidátce už se nikdo z nich neptal, přestože tam jsme byli ochotni vyjít vstříc. Byl to ostatně na radě města Brna často i Martin Ander, kdo za sociální projekty bojoval a pomáhal je prosadit.
Zatímco už řada lidí přemýšlí či koná aktivní kroky k tomu, jak nastavit spolupráci do budoucna mezi Zelenými a Žít Brnem, tak se k nám opakovaně díky rozhovorům Matěje Hollana zpátky dostává, že jsme to my, kdo může za to, že se nepodařilo obě uskupení do voleb spojit. Byla to ale Matějovo rozhodnutí jít kandidovat za Piráty a později nepokračovat v rozhovorech s námi kvůli dané podmínce, zvláště, když nabídka spolupráce z jejich strany přišla pět minut po dvanácté. Ostatně, samo Žít Brno Matěje Hollana nakonec dalo až na 4. místo, na Brně střed až na místo dvanácté.
Já osobně jsem si jistá, že pokud by Matěj Hollan neignoroval téma rezidentního parkování v době, kdy ho měl v gesci, tak jsme na volby kvůli pozdní a chaotické přípravě a komunikaci ze strany města nedoplatili tak, jak jsme na ně doplatili. Stačí zmínit soutěž na komunikační agenturu, která se na městě opakovala čtyřikrát a stála nás celý rok času, který před volbami na vysvětlování veřejnosti citelně chyběl. Rezidentní parkování, které je standardním projektem zvyšujícím kvalitu života ve více jak sedmi stovkách Evropských a desítkách českých a moravských měst, se vinou pozdní přípravy a nekomunikace snadno zpolitizovalo a stalo se terčem pro různá populistická prohlášení a výstřely, které s udržitelností a vizí moderního města nemají nic společného.
Jsem ale přesvědčena, přes veškerou hořkost, kterou v sobě postupně zpracovávám, že je mnohem důležitější mluvit o tom, jak spolupracovat v budoucnosti, aby se výsledek letošních voleb neopakoval. Máme zkušenosti a vizi toho, jakým směrem je třeba město vést, jaké kroky dělat k tomu, aby bylo Brno odolné jak vůči nebezpečným událostem, které stále častěji bude přinášet změna klimatu, tak různým xenofobním uskupením, jejichž cílem je vyvolávat strach a nenávist. Abychom naše zkušenosti a vize mohli příště uplatnit, tak již časně po volbách byly iniciovány rozhovory o tom, jak takovou spolupráci mezi našimi subjekty nastartovat. A to jak ze strany některých členů či zastupitelů zvolených za Žít Brno, tak ze strany nás Zelených. Společný postup v Zastupitelstvu na Brně-střed, kde jsou oba subjekty zastoupené, by pro to mohl být prvním konkrétním krokem a základem budoucí spolupráce.
Jasna Flamiková
