24. 6. 2015
Rodinám prchajícím ze svých domovů před válkou bychom měli pomoci, ne před nimi ostentativně zabouchnout dveře. Inspirací může být nedávná minulosti, kdy jsme byli schopni přijmout tisíce uprchlíků z válečných zón v Řecku, Čečensku či Bosně. To je vzkaz, který chtějí zelení vyslat před páteční demonstrací proti uprchlíkům svolávanou pravicovými extremisty.
Město Brno již v historii přijalo válečné uprchlíky několikrát: ve čtyřicátých letech to byli Řekové, v devadesátých letech Čečenci či obyvatelé Bosny, nyní jsou to Syřané. Brno integraci uprchlíků zvládlo, pomohlo rodinám s dětmi najít nový domov a dnes jsou tito bývalí uprchlíci plnoprávnými Brňany. Netvoří uzavřená ghetta, uchovávají si své tradice, ale nevyvolávají konflikty a plnohodnotně se zapojují do života města.
„Brno v minulosti pomohlo a přijalo mnoho uprchlíků, rodin s dětmi, které si tu našly nový domov na útěku před válkou. I dnes bychom měli být připraveni pomáhat, konkrétní integrační strategie nám však zatím chybí,“ komentuje současnou situaci Martin Ander, náměstek brněnského primátora. „Hodlám téma integrační strategie otevřít se svými kolegy na jednání městské rady. Město velikosti Brna musí být na tyto aktuální výzvy připravené.“
Konkrétním příkladem dobře zvládnuté integrace uprchlíků do brněnské společnosti jsou Jiaxisovi. Řecká rodina do Brna přišla na konci čtyřicátých let, kdy prchala před občanskou válkou ve své původní vlasti. Jejich syn, Anastazios, v Brně našel nový domov, vystudoval, založil vlastní firmu a účastní se i veřejného života. V komunálních volbách si již pravidelně získává důvěru svých spoluobčanů, v minulém volebním období byl dokonce starostou městské části Bosonohy.
Podobným příkladem zvládnuté integrace z nedávné doby jsou Bolatkhanovi. Rodiče i se svými třemi malými dětmi uprchli v polovině devadesátých let z válkou sužovaného čečenského města Groznyj. Po měsících strávených v táboře pro uprchlíky nakonec získali nájem v obecním bytě v brněnské městské části Nový Lískovec. Jejich děti tu chodí do školy, mluví plynně česky, rodina se plně integrovala do společnosti a účastní se pravidelně i komunitního života ve své městské čtvrti.
Aktuálně před námi stojí především otázka pomoci rodinám prchajícím z válkou zmítané Sýrie. Příkladem běžence z této blízkovýchodní země je Khozam Abourdan, 26letý zubař nyní v Brně hledá nové možnosti uplatnění. I přes dobrou znalost angličtiny musí překonávat jazykové problémy (většina úřadů nemá dostatek lidí schopných komunikovat v angličtině), řešit uznání své odborné atestace a další záležitosti. Má však zájem v Brně žít a integrovat se do společnosti.
„Česká republika by měla nabídnout pomoc lidem, kteří prchají před válkou. Podle údajů OSN je jich vůbec nejvíc v historii. Nesmyslně restriktivní azylová politika českého státu je neudržitelná, je třeba postavit se k situaci čelem a posílit integrační procesy, podpořit programy vzdělávání, bydlení i zaměstnanosti, které zajistí bezproblémovou integraci rodin uprchlíků do české společnosti, tak jako jsme to zvládli v minulosti,“ říká Jana Drápalová, předsedkyně Strany zelených a starostka Nového Lískovce.
Zelení v této souvislosti připomínají, že s uprchlictvím mají historickou zkušenost i občané Československa, kteří díky otevřenosti západoevropských zemí mohli několikrát v historii najít místo pro nový život v době války a ozbrojených konfliktů.
Za velmi nebezpečnou považuje Strana zelených aktuální společenskou radikalizaci živenou extremistickými politiky.
„Atmosféra strachu z uprchlíků je mezi lidmi vyvolávána bezdůvodně a politicky účelově. Úkolem politiků je situaci uklidňovat a nabízet osvědčená integrační řešení, nikoli vyvolávat nenávistnou atmosféru,“ dodává Martin Ander, náměstek brněnského primátora.
