14. 8. 2017
12. 8. 2017
Sucho je jedním z hlavních projevů klimatických změn v Česku, které už teď pociťuje každý z nás. Nejvíce právě lidé na jižní Moravě, protože ta je vůbec nejsušším regionem s extrémně nízkou hladinou podzemních vod. Zelení přichází s komplexním programem na řešení současné situace. Zahrnuje opatření ve městech stejně jako změny v lesním a zemědělském hospodaření. V Brně, kde zelení politici a političky už působí, se řada těchto opatření realizuje. Boj se suchem považují Zelení za zásadní téma a zajištění dostatečného vodního komfortu za klíčové pro zdravý a bezpečný život nás všech.
Stav podzemních vod i pramenů je nízký v celé zemi. V Jihomoravském kraji je však podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) situace nejhorší v celé ČR. Podle vyhlášení ČHMÚ od května navíc stav podzemních vod klesl na nejkritičtější stupeň „velmi nízký“.
„Současná vládní koncepce sice obsahuje několik progresivních opatření, ale zároveň otevírá dveře betonářům, kteří mohou stavět nové přehrady a převrátit tak záměry celé koncepce naruby,“ říká Michal Berg, jihomoravský lídr Zelených pro říjnové sněmovní volby. „Zelení již nyní zlepšují situace ve městech, kde působí, a přináší návrhy, jak se suchem bojovat v krajině, například změnou hospodaření v našich lesích,” dodal.
Ne velkým přehradám
Například náklady na stavbu přehrady Čučice na Oslavě odhadovala studie Povodí Moravy na 13 miliard korun. Přitom cena za založení nového biocentra se pohybuje okolo 1,5 milionu korun za hektar, obnova meze se vejde do milionu a vytvoření zasakovacího pásu vyjde jen na 80 tisíc na hektar. Finance určené na stavbu přehrad a spojené průzkumy a studie chtějí Zelení investovat do potřebnějších a efektivnějších úprav v krajině. Obnovení přirozené „klimatizace“ naší krajiny vede přes mokřady, tůně, lužní lesy, nivní louky nebo malé vodní nádrže.
V současnosti plánované přehrady jsou součástí Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. Zelení navrhují revizi tohoto generelu. „Trváme na vyjmutí těch přehrad, které jsou v přírodně cenných prostředích nebo zásadně blokují rozvoj obcí,“ doplnil Berg.
Na sucho od lesa
Pro zadržování vody jsou důležité zdravě obhospodařované lesy. Zelení proto požadují, aby se Lesy ČR a Vojenské lesy a statky zapojily do certifikace FSC (viz petice www.nasuchoodlesa.cz). FSC je certifikační systém, který kontroluje a garantuje šetrné postupy hospodaření a zároveň znemožňuje rozsáhlé kácení stromů na omezené ploše. Certifikaci navíc požadují také zpracovatelé dřeva a výrobci nábytku, certifikované dřevo má také na trhu větší hodnotu. Např. Lesy města Brna už mají část svých lesů certifikován FSC.
Kanál Dunaj-Odra-Labe ohrožuje i jižní Moravu
Další zhoršení sucha může v Jihomoravském kraji způsobit i zvažovaná výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe. Již v minulosti vědci upozorňovali, že hrozí narušení vodního režimu v krajině. Plánovaná trasa kanálu prochází Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a výstavba vodní cesty představuje riziko poklesu hladiny nebo kontaminace podzemních vod. „Kanál Dunaj – Odra – Labe připomínáme v souvislosti se suchem právě nyní, protože konzervativní polská vláda nedávno přijala dva dokumenty, které předpokládají masivní rozvoj nákladní plavby v Polsku,” vysvětluje Michal Berg.
Malí zemědělci budou mít zelenou
Velké zemědělské podniky nevhodnými hospodářskými postupy často půdu zcela zničily a nyní produkci podporují masivním užitím pesticidů, herbicidů a hnojiv. Naopak menší zemědělci mají ke své půdě vztah, znají specifika krajiny, usilují o posilování kvality půdy a už nyní podporují opatření na zadržení vody v krajině. Nastavení dotačních programů je však pro ně složité a nevýhodné. Potřebujeme motivovat správce krajiny a vlastníky pozemků, aby se chovali k půdě odpovědně.
Myslíme i na města
Při zmírňování dopadu veder a sucha ve městech se inspirujeme tím, co už funguje v Brně. Město přijalo speciální adaptační strategii, zadržování či zpomalování vody uplatňuje ve vlastních projektech a chce je i od developerů, chystá úpravu nábřeží řek nebo zastiňování veřejných prostranství.
Nástroje boje se suchem ve městě Brně
1) Adaptační strategie boje se změnou klimatu Město Brno přijalo dokument, který popisuje, jak se má město adaptovat na dopady klimatické změny. Součástí jsou opatření proti vlnám horka a proti suchu a nedostatku vody.
2) Zadržování vody, zpomalování odtoku Brno se snaží bránit odtoku dešťové vody. Například v Novém Lískovci je součástí parku dešťové jezírko, do kterého se svádí voda ze střech okolních paneláků. Podobně fungují také tzv. průlehy na parkovišti u univerzitního kampusu. Voda se do nich vlévá z okolních zpevněných ploch. K zadržování vody pak příští rok přispěje i plánované nahrazení betonu v tramvajovém pásu na Nových sadech travnatým povrchem.
3) Pravidla pro developery Také developeři musí podle nařízení města dbát na omezení odtoku vody z území, na kterém staví.
4) Revitalizace nábřeží řek Betonová koryta brněnských řek zmizí. Na základě výsledků mezinárodní architektonické soutěže připravujeme oživení nábřeží Svratky v centru města (vizwww.nabrezirekysvratky.cz). Příští rok zrevitalizujeme také první úsek tzv. Staré Ponávky v Komárově.
5) Doplňování zeleně do ulic i tam, kde není možné sázet stromy Na Brně-střed jsme iniciovali ozelenění 19 stožárů trakčního vedení dopravního podniku popínavkami. Vytipováváme štítové zdi domů v centru, které necháme porůst popínavou zelení.
6) Zastínění některých veřejných prostranství Zasadili jsme se o to, aby na dětském hřišti na Obilním trhu bylo příjemné klima a umístili jsme tam stínící plachtu. Připravujeme také projekty na zastínění některých frekventovaných zastávek městské hromadné dopravy v centru Brna.
7) Příkladné hospodaření v městských lesích Město Brno se snaží hospodařit ve svých lesích tak, aby byly zdravé a dobře zadržovaly vodu. Část lesního majetku města Brna už má certifikát FSC a připravuje se další certifikace.
