6. 3. 2014
Strany, které si chtějí obhájit své bývalé posty si vymyslely krásnou písničku, kterou hrají na svém volebním kolovrátku : „Volte svobodně, dle vlastního uvážení, ale jen z těch stran, které mají šanci překonat pětiprocentní hranici!“
Je to opravdu dobrá rada, podobná radě babky Blažkové: „Pani! A kupte si jenom ten los, kerej vyhrává“. Jak se dá takový los poznat, to už ovšem stará Blažková neví. Strany v kampani říkají: „Zvolte, která z nás je nejkrásnější. Ale všechny co nemají pět P jsou určitě fuj.“ Je až s podivem, jak velké procento voličů tomu věří. Všichni, kteří si kupují nějaké losy přece nečekají, že vždycky vyhrají. Po stoprvé si koupili los, který nevyhrál, a koupí si ho znovu. Ale u voleb chtějí mít jistotu, že dají hlas straně, která nepropadne. Raději zaprodají svědomí, raději volí stranu, které jim moc nevoní, která má mrtvé sponzory nebo mrtvé duše, než aby dali hlas straně, které je jim sympatická. Bravo! Řečeno s Masarykem: „Demokracii už máme, ještě bychom potřebovali ty demokraty“.
Za minulého režimu se zcela podařilo zprofanovat pojem ideologie. I mně se stále ještě ježí chlupy při vyslovení výrazu „ideologický tajemník“ Snad proto lidé nejraději volí stranu, která žádnou ideologii nemá, nebo ji skrývá. Strany, které mají ideologii, tedy ideály, jsou jakoby podezřelé. A přesto si myslím, že strany stojí a padají s idejemi, které zastávají a prosazují – a měly by je umět lidem jasně sdělit.
Musím říci, že už mě kapaň nebaví. Ted nemám na mysli kapaň konkrétní strany, ale obecně. Vždycky, když vidím kampaň na nějaký výrobek, tak mám podezření, že to asi nebude pravda. A podobně je to u stran : čím větší kapaň, tím menší idály. Domnívám se, že volič by si měl umět najít stranu, která mu vyhovuje, zjistit si jaký má program a hlavně si zjistit co už v minulosti udělala. Když člověk chce nějakou firmu, které mu opraví komín, zjistí si co nabízí, za jakou cenu a komu už komín opravdu dělala a jak.
Volič stojí před problémem: Mám volit ty co se třeba do parlametu nedostnou a nebo mám dát hlas těm protřelým lumpům. To raději nepůjdu volit vůbec. A přitom je to tak snadné! Stačí si představit, že nejsou průzkumy veřejného mínění. A se snesitelnou lehkostí vhodit hlas nějaké straně. Třeba straně Vontů, ať už ji vede Mažňák nebo Losna. Ano Losna ! Toť los, který vyhrává.
Mojmír Vlašín|pátek 18. říjen 2013
http://vlasin.blog.idnes.cz/
