26. 5. 2026
Na veřejná gymnázia a lycea v Brně se letos hlásilo 2 713 zájemců. Přijato bylo jen 1 191 z nich – tedy 44 procent. Více než polovina dětí, které si zvolily veřejnou všeobecnou školu, tak v prvním kole neuspěla. Vyplývá to z analýzy letošního přijímacího řízení, kterou dnes zveřejňují brněnští Zelení. Spolu s ní předkládají i konkrétní plán, jak může kapacity rychle navýšit přímo město.
„Brno dlouhodobě říká, že kapacita středních škol je věcí kraje. To je formálně pravda, ale lidsky to neobstojí,“ říká Matouš Vencálek, expert brněnských Zelených na vzdělávání. „Ty děti, které se letos na všeobecné školy nedostaly, dělení pravomocí nezajímá. Spousta z nich má na studium schopnosti – jinde v republice by se na gymnázium bez potíží dostaly, v Brně pro ně ale nebylo místo. Přitom město má jak kapacity navyšovat samo: může třeba zřídit vlastní lyceum, stejně jako už zřizuje to waldorfské. Brno musí přestat čekat, až problém vyřeší někdo jiný.“
Skutečný rozsah problému je přitom ještě větší, než ukazuje počet nepřijatých. Část dětí se na gymnázium vůbec nepřihlásí – ne proto, že by na ně neměly, ale protože vidí, jak málo je míst, nebo si jejich rodina nemůže dovolit placené přípravné kurzy. Podle výzkumu PAQ Research by o všeobecné vzdělání mohla mít zájem až polovina dětí v ročníku; reálně se jich hlásí výrazně méně. „Když mluvíme o stovkách dětí, které se letos v Brně nedostaly na gymnázium, mluvíme jen o špičce ledovce,“ upřesňuje Vencálek. „Pod hladinou jsou tisíce dalších, které by na gymnázium klidně měly. Tyhle děti to ani nezkusí.“
Brněnští Zelení upozorňují, že jiná česká města situaci přestala přehlížet a začala kapacity všeobecných středních škol řešit vlastními silami – vlastní gymnázium otevřely například Sulice u Prahy či Mnichovice, gymnázium chystá i pražská městská část Praha 13. Brno má přitom podle analýzy Zelených reálné nástroje, jak do dvou let přidat nižší stovky míst.
Klíčovým návrhem je zřízení vlastního Městského lycea Brno. „Brno už ostatně jedno lyceum zřizuje – waldorfské. První třídy nového lycea by mohly vzniknout v prostorách některé z velkých základních škol, čímž by se ušetřil čas i náklady,“ uvádí Vencálek. Vedle toho Zelení navrhují audit všech městských budov vhodných pro výuku, které by město nabídlo krajským školám, a personální opatření – stipendia pro studenty učitelství a vyčlenění části městských bytů pro učitele, aby školy měly dostatek kvalifikovaných vyučujících.
Situace je podle Vencálka natolik naléhavá, že nemůže čekat na období po volbách. „Žádáme radní pro školství Matonohovou a primátorku Vaňkovou, aby ještě do voleb svolaly jednání odboru školství s vedením kraje a předložily společný plán,“ uzavírá Vencálek.
PŘÍLOHA – ANALÝZA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLY V BRNĚ 2026
Zjištění 1: Šance dostat se v Brně na veřejné gymnázium či lyceum je 44 procent
Na veřejná gymnázia a lycea v Brně se hlásilo 2 713 dětí. Přijato bylo 1 191. Více než polovina dětí, které si zvolily veřejné brněnské gymnázium nebo lyceum, v prvním kole skončila bez místa.
Zjištění 2: Kdo chce v Brně maturitní obor (včetně soukromých škol), má šanci 65 procent
Na maturitní obory se v Brně hlásilo 7 254 dětí. V prvním kole bylo přijato 4 731 z nich (65 %). To je výrazně méně než celokrajská statistika (74 %). Část neúspěšných bude přijata ve 2. nebo 3. kole – často však mimo Brno nebo mimo původně preferovaný typ školy.
Zjištění 3: Veřejný maturitní obor v Brně? Šance 51 procent
Ze 7 254 uchazečů o maturitní obor v Brně bylo na veřejnou školu přijato 3 706. Téměř každý druhý uchazeč buď nebyl přijat vůbec, nebo skončil na soukromé či církevní škole, kterou si rodina musí platit.
Zjištění 4: Brno je na tom podobně jako Praha, a podle některých ukazatelů hůř
Ačkoliv v centru mediální pozornosti stojí pražská středoškolská krize, Brno je ve srovnatelně tvrdé situaci. U maturitních oborů bylo v Praze přijato 67 % uchazečů, v Brně 65 %. Brno tedy pražskou situaci nejen dohání – podle těchto čísel je na tom dokonce o něco hůř. V médiích to nerezonuje, protože Cermat zveřejňuje zejména krajské agregáty a statistiku Jihomoravského kraje vylepšují okresy mimo Brno.
Zjištění 5: Současný „převis“ 1 600 nepřijatých dětí na gymnázia a lycea je jen špička ledovce
Podle studie PAQ Research by o gymnázium mohla mít zájem až polovina dětí v ročníku – kdyby se nemusely bát nedostatku míst a kdyby příprava na přijímačky nebyla tak nákladná. Skutečný zájem by byl významně větší. Studie přitom dokládá výrazný rozdíl podle rodinného zázemí: na gymnázium si jako první volbu podal přihlášku jen každý desátý žák ze škol se slabším zázemím, zatímco ve školách s lepším zázemím to byl každý čtvrtý. Pod hladinou jsou tak tisíce dětí, které by na gymnázium předpoklady měly, ale ani se nepřihlásily.
Zjištění 6: Šance dostat se v Brně na gymnázium nebo lyceum má ani ne každý druhý
Na gymnázia a lycea v Brně se hlásilo 3 305 uchazečů; čísla zahrnují i soukromé a církevní školy. Přijato bylo v prvním kole 1 677 – tedy 50,7 procenta. Téměř polovina dětí, které to zkusily, se nedostala.
Zjištění 7: Kapacita veřejných gymnázií a lyceí pokrývá ani ne polovinu zájmu
Na 2 713 přihlášených zájemců připadá 1 282 míst. Kapacita tak pokrývá 47 procent přihlášených – a to ještě bez dětí, které se vůbec nepřihlásily, protože svou šanci na přijetí předem odhadly jako nízkou.
Zdroj dat: CERMAT PZ2026_kolo1_skolobory_vysledky.xlsx
Jak řešit nedostatek míst? Návrhy kroků pro město Brno
Zelení navrhují následující opatření rozdělená do tří pilířů: infrastrukturní, organizační a motivační.
Pilíř 1: Infrastruktura a zřízení nových středních škol
- Zřízení „Městského lycea Brno“: Město Brno by mělo zřídit vlastní střední školy. První škola by mohla vzniknout jako součást jedné ze silných městských základních škol, čímž by se využilo stávající zázemí a ušetřil čas na budování nového ředitelství. To je nejrychlejší řešení, pro kvalitativní rozvoj je ale vhodné následně zřídit vlastní právnickou osobu. Lyceum by mělo obsahovat jak třídy gymnaziálního typu, tak technicko-přírodovědné zaměření.
- Audit budov: Magistrát by měl provést revizi všech nájemních smluv a volných prostor v budovách, které jsou zkolaudovány jako školy. Prioritou by mělo být uvolnění prostor pro středoškolské třídy v místech, kde jsou takové prostory využívány pro jiné potřeby. Následně by mělo dojít k jednání s krajem, které prostory je možné poskytnout již existujícím středním školám, spadajícím pod kraj.
Pilíř 2: Personální stabilizace a nábor
- Brněnský učitelský bytový fond: Vyčlenění městských bytů pro pedagogický sbor brněnských středních škol.
- Spolupráce s univerzitami: Zřízení stipendijního fondu pro studenty 4. a 5. ročníků učitelství MU. Student obdrží měsíční příspěvek 5 000 Kč výměnou za závazek, že po škole nastoupí do jedné z městských škol na minimálně 3 roky.
Pilíř 3: Podpora talentu a prostředí ve školách
Dále navrhujeme tato systémová opatření, která zlepšují primárně kvalitu vzdělávání:
- Program „Brno fandí talentům“: Každá střední škola v Brně by měla mít povinně koordinátora nadání, jehož úkolem by bylo propojovat nadané žáky s výzkumnými ústavy v Brně (CEITEC, Masarykova univerzita) a technologickými firmami. O náklady na tyto nadstandardní aktivity by se dělilo město Brno ve spolupráci se zapojenými firmami, se snahou výhledově zapojit zejména zdroje firem.
- Městský fond pro podporu odolnosti: Město Brno by mělo ze svého rozpočtu uvolnit 15 milionů Kč ročně na doplňkové platy psychologů a sociálních a speciálních pedagogů. Ti jsou od letošního roku financováni ze státního rozpočtu, praxe ale ukazuje, že reálné potřeby škol tyto prostředky nepokrývají.
Obec jako zřizovatel středních škol: praxe v ČR
Zatímco primárními zřizovateli středních škol jsou v České republice kraje, školský zákon umožňuje, aby zřizovatelem byla i obec nebo dobrovolný svazek obcí.
Obec Sulice u Prahy otevřela vlastní čtyřleté gymnázium v roce 2024 jako reakci na naprostý nedostatek míst v okolních školách. Přestože Sulice mají pouze 2 500 obyvatel, zájem je obrovský – na 25 míst se v roce 2024 hlásilo 76 žáků. Náklady na zřízení byly financovány z obecního rozpočtu, přičemž obec využila stávající kapacity základní školy.
Podobně postupovaly Mnichovice, které otevřely gymnázium v roce 2024 s převisem 107 dětí na 25 míst. Tento trend následuje i pražská městská část Praha 13, která plánuje otevření gymnázia v roce 2027 v pavilonu ZŠ Janského.
Pro město Brno tyto příklady slouží jako důkaz, že zřízení střední školy obcí je realizovatelnou a efektivní cestou k řešení krize kapacit. Ostatně město Brno je také zřizovatelem vlastní střední waldorfské školy.
