Mojmír Vlašín: Kraví hora – zeleň nebo beton?

Plochu zahrad, sadů a zahrádkářských kolonií není možné v územním plánu automaticky považovat pouze za rezervu stavebních pozemků. Současné lokality je třeba diferencovat podle jejich stavu a významu v městské krajině. Z této diferenciace by měl vycházet návrh jejich budoucího využití. Některé zahrádkářské kolonie si nesporně zaslouží proměnu, jiné je vhodné ponechat vzhledem k jejich ekologickému a sociálnímu významu v současné podobě. Zahrádkářské kolonie jsou jistě určitou oázou zeleně v městské zástavbě a mají nezanedbatelný význam, avšak slouží pouze velmi omezené skupině uživatelů. Využití takových ploch pro vytváření nových městských parků je určitě přínosné, a je to zakotveno mj i v návrhu nového územního plánu . Všechny tři navrhované varianty totiž počítají se zrušením více než poloviny zahrádkářských kolonií, které nyní mají asi 1 400 hektarů.

První doložitelné plány využití Kraví hory mj. na park jsou již z roku 1938. Ale především je tento záměr obsažen v platném regulačním plánu zóny Kraví hora. Pokud ovšem vedení města nevypořádá všechny pozemky a nevyčlení v rozpočtu peníze na projekt a jeho realizaci, bylo by nesmyslné zahrádky zde rušit. Prodejem pozemků do soukromých rukou (ať již drobných majitelů a nebo velkých investorů) si město zavírá navždy dveře takové změny uskutečnit.

Za zachování parku na Kraví hoře vznikla petice! Můžete připojit svůj podpis na podpisové archy – podpisová místa jsou v cukrárně Bonbon (Náměstí Míru 2), v Mahenově památníku (Mahenova 8 ) a v restauraci na Drakenu (Kraví hora). Sběr podpisů probíhá až do 10.5.2013.