7. 3. 2014

Brno, čtvrtek 29. srpna 2013

 

Nedostatek míst v městských mateřských školách považují zelení za jeden z největších problémů, které mladým rodinám v Brně komplikují život. Z dostupných statistik vyplývá, že pro tříleté a mladší děti chybí v Brně zhruba 2 500 míst. Jako řešení navrhují zelení kombinaci flexibilních stavebních opatření i finančních příspěvků firmám a rodinám.  

 

V Brně se každý rok narodí zhruba 4,5 tisíce dětí. Tento trend trvá již od roku 2008 a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v nejbližší době výrazně měnit [1]. Navíc se další lidé do Brna spíše stěhují, než že by odcházeli. V městských mateřských školách je však pro děti pouze 11 tisíc míst [2]. Přestože se již daří najít místo v městské MŠ téměř pro všechny čtyř a pětileté děti, u tříletých je situace alarmující. Téměř dvě třetiny z nich místo v městské MŠ nenajdou. Jejich rodiče jsou tak odkazáni na mnohonásobně dražší služby soukromých školek [3]. Ze zákona je zaměstnavatel povinnen držet rodiči pečujícímu o dítě místo pouze tři roky.

 

Dosavadní přístup vedení města shrnul nedávno vedoucí magistrátního odboru školství větou, že smyslem mateřských školek není pomoci rodičům, kteří kvůli práci nemohou být s dítětem doma [4]. To považují zelení za zásadní chybu: pro město je totiž výhodné, pokud si mladí rodiče chtějí a mohou udržet kvalitní zaměstnání. Takoví lidé budou v Brně chtít zůstat a město má z jejich ekonomické aktivity příjmy do rozpočtu.

 

Zelení proto přichází s vizí jak službu městských mateřských škol nastavit tak, aby naplňovala politiku podpory rodin a posilovala prosperitu města:

 

Město by si mělo pro začátek stanovit cíl zajistit takovou kapacitu ve svých MŠ, že rodiče všech tříletých dětí, budou-li mít zájem, najdou pro ně v městské MŠ místo.

Naplnit jej lze kombinací flexibilních stavebních opatření, finanční podpory zaměstnavatelům motivující ke zřizování školek pro děti svých zaměstnanců a finančních příspěvků města rodičům, na jejichž děti se zatím místo v MŠ nedostalo.

 

Finanční příspěvek rodinám by usnadnil zajistit si místo v soukromém zařízení poskytujícím obdobné služby. Magistrát totiž ročně dává ze svého rozpočtu zhruba 9000 Kč na každé dítě umístěné v městské školce, dalšími prostředky zajišťují provoz MŠ i samotné městské části. Děti, na které se místo nedostane, však o tuto formu podpory ze strany města dosud přicházejí. Finanční příspěvěk by tuto nespravedlnost kompenzoval. O výši příspěvku hodlají zelení otevřít veřejnou diskusi, o jednání na toto téma požádají také primátora.

 

Zvýšení počtu míst stavebními opatřeními je potřeba uskutečnit kombinací akcí odpovídajích situaci a potřebě jednotlivých městských částí. Tam, kde se nyní staví nová sídliště, je třeba důsledně trvat na výstavbě nových městských školek (ideálně za peníze developerů), neboť potřeba míst v MŠ tam bude dlouhodobá [5]. V těch MČ, kde obyvatel skokově nepřibývá, ale pouze se mění demografická struktura, je možné využívat jak přestaveb a přístaveb stávajících objektů, tak i řešení formou tzv. kontejnerových školek. Dle odborných odhadů lze předpokládat, že zvýšení počtu míst o zhruba 800 by mohlo stačit k pokrytí nejpalčivějších případů, kdy rodič tříletého dítěte již musí nastoupit do práce, jinak o místo přijde. Budou-li se hledat vhodná a ekonomicky výhodná řešení, neměla by částka za vytvoření 800 nových míst v MŠ přesáhnout 70 milionů korun [6].

 

Jana Drápalová, starostka MČ Brno-Nový Lískovec, zastupitelka za SZ, k tomu říká:

„Na případu nedostatečné kapacity mateřských škol se jasně ukazuje, jak je důležité v této oblasti uplatňovat systémový přístup s dlouhodobou vizí a nepodléhat krátkodechým řešením. V těch MČ, kde pod vlivem dočasného snížení porodnosti rozhodli o prodeji školních budov, je nyní problém nedostatku kapacit školek nejobtížněji řešitelný a vyžádá si nejvyšší náklady.“

 

Ivana Fajnorová, starostka MČ Brno-Jundrov, místopředsedkyně SZ Brno, dodává:

„Pro mě je velmi důležité zajistit našim obyvatelům dostupnost základních služeb v místě jejich bydliště a dostatečná kapacita mateřských škol k těmto službám patří. Je to služba nejen rodičům, ale i dětem, které tu vyrůstají a budují si ke své čtvrti vztah. Přístavbou jedné třídy MŠ, která vznikla v loňském roce, se mi zatím daří tuto ideu naplňovat.“

 

Martin Ander, předseda klubu zastupitelů za SZ, k tomu říká:

„Problém nedostatku míst ve školkách je vážný a rozsáhlý, ale je v silách města jej vyřešit. Je však třeba, aby tomu vedení města mělo vůli a věnovalo věci dostatečnou pozornost. Proto hodláme o svém návrhu otevřít veřejnou diskusi, ale i vést přímá jednání s primátorem.“

 

 

Poznámky:

 

[1] Vývoj počtu dětí narozených v Brně dle informací ČSÚ

 

rok

počet narozených

2005

3906

2006

4056

2007

4209

2008

4490

2009

4578

2010

4511

2011

4401

2012

4365

 

[2] Počty dětí využívajících služeb městských mateřských školek, dle údajů OŠMT MMB

 

Rok 2010

do 3 let

3letí

4letí

5letí

6letí

starší

celkem

623

2 612

3 198

3 075

828

44

10 380

 

 

Rok 2011

do 3 let

3letí

4letí

5letí

6letí

starší

celkem

510

2 748

3 178

3 240

963

58

10 697

 

 

Rok 2012

do 3 let

3letí

4letí

5letí

6letí

starší

celkem

11 027

 

Výkonová statistika, která mj. obsahuje počty dětí podle věku, je každoročně zpracovávána po 30. 9. Čísla za rok 2012 tedy budou k dispozici až koncem října 2013.

 

[3] Zatímco v městských školkách platí rodiče měsíčně zhruba 500 Kč plus náklady na stravu ve výši zhruba 800 Kč. V soukromých školkách se cena za obdobnou službu pohybuje od 4.000 Kč až po částky převyšující 10.000 Kč měsíčně.

 

[4] „Účelem předškolního vzdělávání není podpora rodičů, kteří nemají prostor k celodenní péči o dítě“. Celý rozhovor s vedoucím OŠMT MMB Jelínkem na: http://brno.idnes.cz/mist-ve-skolkach-v-brne-bude-dost-do5-/brno-zpravy.aspx?c=A130615_1941017_brno-zpravy_ekr

 

[5] Jde například o městskou část Bystrc. Tam si město ve smlouvě s developerem vyjednalo podmínky výstavby nové budovy MŠ na jeho náklady. Její provozovatel však bude soukromý, což následně učiní nabízenou službu ekonomicky špatně dostupnou.

 

[6] Přestavba částí školní budovy a přístavba prostor pro 20 dětí v Jundrově stála městskou část v přepočtu na 90 tis. Kč/dítě. Přestavba jednoho nevyužitého patra školy na tři třídy MŠ pro 75 dětí v Novém Lískovci vyšla město v přepočtu na 65 tis. Kč/dítě.