18. 3. 2014

Ondřej Liška: Zbavme se energetické závislosti na Rusku

Výsledkem bude více svobody, ekonomické oživení a nižší účty za energie. A Bohuslav Sobotka by se podle toho měl v Bruselu tento týden řídit.

Pokud si jako Evropané chceme v budoucnu zachovat svobodu, nesmíme si dovolit bezradně přihlížet pošlapávání práv suverenní Ukrajiny ze strany Ruska. Ze stávající situace je nutné pro Rusko vyvodit praktické důsledky. Evropa si zároveň musí uvědomit, že pokud chce zůstat svobodná a bezpečná, musí se zbavit energetické závislosti na Rusku.

Ruská agrese na Ukrajině je v příkrém rozporu s mezinárodním právem a ohrožuje evropskou a světovou bezpečnost. Víkendové referendum na Krymu a pondělní vyhlášení krymské nezávislosti spolu se snahou o připojení krymského poloostrova k Rusku za daných okolností nelze považovat než za ilegální a nelegitimní.

Pouhé konstatování těchto faktů a deklarace podpory Ukrajině však nestačí. V pondělí byly konečně vyhlášeny sankce Evropské unie proti Rusku. Uvalené sankce jsou krokem správným směrem, ale jedná se pouze o začátek: V případě, že Rusko potopí veškeré další diplomatické snahy o vyřešení situace, bude třeba významně přitvrdit.

Pokud bude Rusko nadále bojkotovat veškerá jednání v OBSE, bude nutné, aby se hlavy států evropské osmadvacítky na svém čtvrtečním jednání v Bruselu dohodly na uvalení hospodářských sankcí proti Rusku, a to i za předpokladu, že taková akce bude znamenat své dopady také na nás samotné. Nelze si ovšem namlouvat, že ústupky a pasivita kvůli ekonomickým zájmům přinesou stabilitu. Evropa by se s ohledem na svoji historii pro jednou měla poučit ze svých minulých chyb.

Pouhý tvrdší postup vůči Rusku nám svobodu a bezpečnost nezaručí. Potřebujeme strategickou změnu. Pokud chce být EU prostorem bezpečnosti, svobody a práva, a chce být aktérem, který na svém území i ve svém sousedství dokáže garantovat bezpečnost a stabilitu, je nutné zbavit se energetické závislosti na Ruské federaci. Tvrdou lekci Evropská unie dostala již v roce 2009 během Rusko-Ukrajinské energetické krize. EU a její členské státy se ovšem z krize nepoučily.

Pět let později a Evropská unie stále nemá opravdovou jednotnou energetickou politiku. Členské státy preferují bilaterální kontrakty s ruskou stranou. Evropská unie tak nedokázala profitovat ze své největší síly: jednoty. Pět let po této energetické krizi i dnes zůstává šest států Unie plně závislých na dodávkách zemního plynu z Ruska a dalších šest zemí včetně České republiky a Slovenska je na dodávkách ruského plynu závislá z 50-80%.

Paradoxně je Rusko na Evropě daleko více hospodářsky zavislé, než Evropa na Rusku. Nejednotnost evropských států dovolila Rusku směrem k Evropské unii aplikovat klasickou politiku „rozděl a panuj“, díky níž dnes prezident Putin zřetelně drží vyšší kartu. Toto se musí změnit. Ve světle agresivní politiky na Ukrajině si konečně musíme uvědomit rizika, která nám přináší odkázanost na Rusko v tak strategicky významné oblasti jako je energetika.
Pokud chce Evropa zůstat svobodná, musí její energetická politika projít radikální proměnou.

Cesta ze závislosti vede přes zvyšování energetických úspor a podílu obnovitelných zdrojů. I proto je zásadní, aby všechny hlavy států EU na summitu tento týden přijaly ambiciózní a závazné pokračování klimaticko-energetického balíčku s cíli do roku 2030. Ty zajistí další investice do snižování znečištění ovzduší nebo obnovitelných zdrojů. Sobotkova vláda naopak předeslala, že bude prosazovat nízký emisní cíl. Váhání vlády ukazuje, že je stejně jako Nečas ve vleku ČEZ nebo těžařů.

Je potřeba razantně investovat do energetických úspor a energetické renovace budov, například pomocí zateplování domů, čímž lze nahradit ruský plyn. Řešením jsou zároveň investice do moderní, šetrné energetiky a obnovitelných zdrojů. Ty jsou dnes levnějším a dostupnějším řešením než investice do jaderných reaktorů, které naopak mohou naši závislost na Rusku zvyšovat.

Nesmíme ale dopusit, aby se Evropská unie zahleděla pouze do sebe. Nesmíme Ukrajinu hodit přes palubu, nýbrž je potřeba pokračovat v její podpoře. Po krymském referendu je nezbytné se dále soustředit na práva menšin a prosazovat, aby na Krymu začala působit silná pozorovací mise OBSE. Stejně tak je třeba zajistit, aby průběh květnových voleb nebyl ohrožen jakýmkoli nátlakem.

Kromě robustní a efektivní finanční pomoci Ukrajině je dále potřeba zajistit pomoc při přípravě klíčových reforem fungování státu a při posilování její vlastní energetické nezávislosti na Rusku. Bylo by extrémní strategickou chybou, kdyby evropské státy upřednostnily své krátkodobé sobecké zájmy a ponechaly Ukrajinu Rusku napospas. Pokud si vážíme své vlastní svobody, nedopusťme to.

18. 3. 2014

http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-liska.php