30. 6. 2020

Dnes je poslední den, kdy můžou obyvatelé Brna připomínkovat návrh nového územního plánu.

Brno už ho nutně potřebuje; bez územního plánu není jasné, jaké město chceme, podle jaké koncepce ho budeme rozvíjet a jaké hodnoty chceme chránit.

Oceňujeme práci, kterou Kancelář architekta města do tvorby návrhu dala a otevřenost, s jakou ho představuje Brňanům a Brňankám. Zároveň jsme přesvědčeni, že plán ještě musí doznat změn, aby adekvátně reagoval na klimatické změny a chránil zeleň, která pomáhá jejich dopad tlumit. Mnohá adaptační opatření totiž budou z územního plánu vycházet a na něj se odvolávat.

Přestože autoři poctivě vyhodnotili nejdůležitější krajinné prvky a přírodní území v těsném sousedství města, v samotném návrhu budoucího využití území se tato zjištění prakticky nepromítla. Zelené horizonty už nejsou chráněny a silnice a nová zástavba na mnoha místech necitlivě zasahují do důležitých zelených ploch. Z plánu zelené infrastruktury zmizely plánované pásy zeleně rozdělující obří lány polí, přestože jsou nezbytné pro zadržení a zasakování vody. Z návrhu ulic zmizela ochrana důležitých stromořadí, která čistí vzduch a v horkém létě poskytují stín. Také řada malých důležitých parkových ploch byla převedena do kategorie veřejných prostranství, kde je existence vzrostlé zeleně sice přípustná, ale přednost může snadno dostat jiné využití – beton a asfalt.

I ochrana důležitých parků a vnitrobloků proti zastavění je v návrhu nového územního plánu omezena. Formulace toho, co se v zeleni smí a co nesmí, jsou natolik vágní, že je developeři budou velmi snadno obcházet a tlak na zastavění parkových ploch významně vzroste.

Přestože odborníci radí budovat v centrech měst nové velké parky se vzrostlou zelení, autoři územního plánu plochu pro nový velký park velikosti Lužánek v širším centru města nedokázali navrhnout. Promarnili i příležitost systematicky nastavit pravidla zástavby tak, aby podporovala hospodárné nakládání s dešťovou vodou a dostatek zelených ploch v okolí domů.

Chybí inspirace progresivními evropskými městy, jako jsou Berlín, Helsinky nebo Hamburk, která již dříve zavedla povinné indexy zeleně. Chybí také ambice podpořit v územním plánu zelené střechy, přestože Brno před rokem zavedlo úspěšný dotační program, který by se v kombinaci s progresivním územním plánem mohl stát skutečně efektivním nástrojem s významným dopadem.

I v mnoha dalších ohledech je zveřejněný návrh územního plánu zatím promarněnou příležitostí. Práce ale není u konce. Spousta aktivních občanů podává k návrhu připomínky a námitky právě s ohledem na ochranu městské zeleně. Je mezi nimi i řada našich členů a členek i naši zastupitelé.

Pokud se Brňané v rámci připomínkování silně ozvou a zpracovatelé návrhu na jejich požadavky zodpovědně zareagují, může už za rok ležet na stole nový, mnohem lepší a ambicióznější návrh. Děkujeme všem, kdo jste k tomu svou prací v posledních měsících pomohli.