Brno, stejně jako jiná velká města v Evropě, se potýká s přehříváním. Během suchých a horkých letních dní tu teplota roste o několik stupňů celsia nad teploty v okolí. Příčinou je podle odborníků velké množství asfaltových a betonových ploch, které sálají teplo. Prostředí ve městě je tak v horkých dnech nepříjemné a vážně ohrožuje na zdraví citlivější lidi, například seniory, malé děti nebo nemocné. Vlny horka mají prokazatelný negativní vliv na zdraví obyvatel a extrémní události mohou dokonce zvyšovat úmrtnost. Zvýšená tepelná zátěž vede ke zdravotním potížím hlavně u citlivých skupin obyvatel, zejména u seniorů a lidí s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními a také u malých dětí. Vlivem extrémních teplot se snižuje efektivita práce nebo klesá pozornost řidičů, což vede ke zvýšené nehodovosti.
Přitom právě průběh letošní roku je z pohledu teplot extrémní a teplo a sucho se všemi svými dopady na město jsou výraznější než dříve.
Zelení přichází s konkrétním plánem na ochlazování města, jehož cílem je, aby Brno bylo příjemným místem k životu i v době veder, aby lidé nemuseli z města před horkem utíkat.
Plán navazuje na výsledky dříve provedených a veřejně publikovaných odborných studií, inspiruje se obdobným plánem města Vídně či dobrou praxí měst jako je Hamburk. Program se skládá ze tří hlavních opatření:
- ozeleňování střech a ulic;
- zastiňování dětských hřišť a veřejných prostranství;
- zadržování a dobré hospodaření s vodou.
1. Ozeleňování střech a ulic
Travnaté zelené plochy ochlazují město. Jejich teplota bývá až o 40 stupňů nižší než teplota ploch pokrytých asfaltem. Travnaté plochy se stromy nebo keři vypařují vodu a zlepšují tak mikroklima.
Podle leteckých snímků je teplotní rozdíl nejvýraznější na střechách domů. Rozpálené střechy v hustě zastavěném městě výrazně přispívají ke vzniku tzv. tepelného ostrova.
Zelení proto přicházejí s rozsáhlým programem podpory budování zelených střech. Po vzoru Basileje, Hamburku a dalších evropských měst navrhujeme spustit motivační program, jehož cílem je během následujících pěti let vybudovat v Brně 1000 zelených střech. V současnosti je v Brně pouze několik málo desítek zelených střech a jejich plocha se odhaduje na 0,5 ha. Náš program má za cíl dosáhnout do pěti let 10 ha zelených střech. Zajistit to chceme efektivní podporou z fondu, který město vytvoří a ze kterého budou moci příspěvek na budování zelené střechy čerpat všichni majitelé domů – jednotlivci, bytová družstva i firmy. Město by do fondu vkládalo 8 mil. Kč ročně, ze kterých by byla hrazena zhruba třetina nákladů na pořízení extenzivní zelené střechy. Během pěti let by tak město motivovalo vlastníky domů k investicím do zelených střech ve výši zhruba 140 milionů korun.
Zároveň budeme prosazovat i další motivační prvky pro stavění zelených střech a budování zelených fasád domů například v regulativech územního plánu. Konkrétně v případě domů se zelenou fasádou a střechou by mohlo být povoleno navýšení koeficientu zastavění, zároveň by byl stanoven požadavek, že nová výstavba nesmí zhoršit situaci oproti stávajícímu stavu v odvádění vody a v odrazivosti povrchu.
Město každoročně vysadí do ulic zhruba 600 stromů. To je ale z pohledu dosažení reálné změny v teplotě města v horkých dnech málo. Navíc počet stromů v ulicích lze jen obtížně zvyšovat, protože umístění podzemních technických sítí brání nové výsadbě.
Zelení proto navrhují intenzivní program ozeleňování ulic kromě stromů také alternativními prostředky – ozeleňování zdí, fasád domů i sloupů trakčního vedení popínavými rostlinami, intenzivní výsadba keřových pásů, instalace kovových konstrukcí, které se nechají porůst popínavkami. Zajistíme také zlepšení způsobu údržby travnatých ploch (sečení na vyšší trávník), tak aby i v období sucha nebyly pouze zdrojem prachu, ale přispívaly k ochlazování města.
Aby program přinesl reálnou viditelnou změnu v ulicích, je třeba do něj každoročně investovat alespoň 5 milionů korun. Za tyto prostředky lze každý rok ozelenit 2 km zdí a fasád budov, 100 sloupů trakčního vedení a postavit v travnatých pásech u silnic 500 metrů konstrukcí s popínavkami.
2. Zastiňování veřejných dětských hřišť a laviček
Pobyt na přímém slunci v rozpáleném městě je nebezpečný. Proto lidé ve městě vyhledávají stín. Takto ochráněná místa navíc pomáhají snižovat celkovou pocitovou teplotu ve městě. Máme-li zajistit příznivé mikroklima i po dobu veder tak, aby slunce nevyhánělo lidi z města, musíme zajistit zastínění některých veřejných prostranství, především však dětských hřišť, která jsou v době veder nepoužitelná, pokud nemají zastínění. Stejně tak je to s lavičkami využívanými například seniory, které pokud stojí na přímém slunci jsou v horkých dnech prakticky nepoužitelné.
Přitom zastínění lze provést snadno, levně a efektivně například pomocí plachet kotvených na tyčích či fasádách přilehlých staveb nebo instalací samostatně stojících konstrukcí se zastíněním plachtou či popínavými rostlinami.
Stejně důležité je umožnit lidem ve městě snadný přístup k pitné vodě. Pítka by měla být běžně dostupná na frekventovaných uzlech MHD, pěších trasách centrem města, v parcích, u dětských hřišť nebo poblíž cyklostezek.
Aby program zastiňování dětských hřišť a posezení na veřejných prostranstvích přinesl viditelný efekt, je třeba do něj investovat ročně alespoň 3,5 milionu korun. Takto by se mohlo podařit každý rok realizovat zastínění 50 dětských hřišť a částí dalších veřejných prostranství. Za 1,5 milionu korun by bylo možné každý rok zprovoznit dalších 20 pítek v ulicích.
3. Zadržování a dobré hospodaření s vodou
Extrémní vedra jsou nerozlučně spojena s následnými bouřkami a přívalovými dešti. Pokud voda ze zpevněných ploch ve městě okamžitě odteče do kanalizace, zvyšuje se riziko bleskových povodní a extrémních škod na majetku uvnitř města, ale zároveň tato voda v ulicích následně chybí – stromům, keřům, travnatým plochám a tím i lidem, pohybujícím se v jejich okolí.
Zelení proto navrhují nastartovat program úprav zelených pásů a travnatých ploch v ulicích tak, aby voda ze zpevněných komunikací či střech stékala do travnatých zelených pásů či nových jezírek, kde je možné ji dočasně zadržet a využít ke vsakování a odpařování zpět do ovzduší.
Na mnoha místech v Brně už taková opatření fungují: například parkoviště v bohunickém kampusu či areálu u Hrocha na Komínských loukách svádí dešťovou vodu do tzv. průlehů v okolních travnatých pásech, na sídlišti Kamenný vrch v Novém Lískovci dešťová voda ze střech stéká do jezírka uprostřed parku. Je ale třeba, aby se tyto postupy při navrhování silnic, chodníků, parkovišť, ale i celých ulic staly běžným standardem a aby takto byly upraveny ty ulice, kde se na to v minulosti nemyslelo.
Aby program přinesl viditelný efekt, je třeba změnit městské standardy pro novostavby a opravy ulic a investovat ročně alespoň 5 milionů korun do úprav nevhodně provedených řešení z minulých let. Za 5 milionů by se dalo ročně upravit až 5 km travnatých pásů v ulicích.
Zároveň je třeba cíleně vytvářet nové drobné vodní plochy ve městě, protože i vodní plochy výrazně přispívají k ochlazování města. Cíleně podporovat budeme také zachytávání a využívání dešťové vody jak v budovách, tak i na zahradách.
Zelení budou i nadále garantem pokračování v programu oživování nábřeží brněnských řek. Voda v řekách a potocích nesmí být uzavřena v betonových korytech mezi strmými kamennými břehy. Okolí Svratky, Svitavy, Ponávky, ale i dalších menších toků v Brně se musí stát příjemným veřejným prostranstvím s velkým množstvím zeleně, které bude lákat právě snadným přístupem k vodě. Budeme podporovat vznik dalších říčních koupališť, rekreačních mol a jiných prvků, které umožní lidem snadný přístup k vodě.
Shrnutí:
Aby program ochlazování města přinesl viditelnou změnu je třeba každoročně investovat do různých opatření (zelené střechy, ozeleňování ulic, zastiňování veřejných prostranství atd.) podle propočtů odborníků až 120 milionů korun. Zhruba 50 milionů by mělo investovat město, zbytek prostředků tvoří soukromé investice a příspěvky z fondů EU a Státního fondu životního prostředí.
Zelení jdou do komunálních voleb s tím, že takto navržený program ochlazování města prosadí a zajistí. Investované prostředky se obyvatelům města vrátí ve zvýšení kvality života a příjemném prostředí pro život ve městě.
Budou-li brněnské ulice plné zeleně a pobyt v něm bude příjemný i v horkých dnech, kterých bude přibývat, neztratí město svou konkurenční výhodu, díky které si Brno vybrala řada lidí jako svůj domov a spousta renomovaných firem jako místo pro své sídlo.
